Lukáš Budínský
Mým snem je Liverpool
Další medailonek náleží hráči Mladé Boleslavi Lukáši Budínskému, který se přes prvoligové štace v Bohemians a Karviné přesunul do města aut.
V kolika letech a kde jsi začínal s fotbalem a kdo tě k němu přivedl?
Začínal jsem na Slavii, když mi byly čtyři nebo pět let. K fotbalu mě přivedla mamka.
Jak vzpomínáš na své fotbalové začátky?
Konkrétně si nevzpomenu, ale začínal jsem právě na Slavii za jednou z branek, vedle byla ještě dřevěná tribuna a škvárový ovál.
Jak pokračovala tvoje cesta ze Slavie až do první ligy?
V mladších žácích jsem ve Slavii cítil, že asi tolik hrát nebudu, tak jsem šel na hostování na půl roku na Háje. Z Hájů si mě vytáhli do Bohemky, kde jsem přes dorost a B-tým nakoukl na první zápas do první ligy pod trenérem Hoftychem. Pak jsem již byl trvale v Áčku Bohemky.
Vzpomeneš si na svůj ligový debut?
Hráli jsme proti Teplicím a šel jsem na hřiště asi na dvacet vteřin, protože si pamatuji, že jsem přišel na hřiště a byl hned konec. Skončilo to, myslím, 1:1.
Na který zápas kariéry nejraději vzpomínáš?
Nejraději vzpomínám na nedávný zápas na Spartě, kdy jsme s Karvinou na Letné vyhráli 3:1.
Vzpomeneš si na svůj první ligový gól?
Vzpomenu, byl totiž trochu náhodný. Měli jsme trestňák kolem půlky a já centroval do vápna a proskákalo to až na zadní tyč. Dal jsem ho Martinovi Berkovcovi, zápas jsme sice prohráli 1:3, ale i tak jsem za něj byl rád.
Vybavíš si svůj nejhezčí a nejdůležitější gól v kariéře?
Každý gól je pro mě hezký, takže nevím, který bych vybral jako nejhezčí, těžko říct. Nejdůležitější ale asi teď proti Spartě, kdy jsme vyhráli s Mladou Boleslaví 4:3, kdy jsem vítězný gól vstřelil v nastavení.
Na jakého spoluhráče nejraději vzpomínáš?
Těch je více. V Bohemce to byl třeba Marek Nikl, v Boleslavi zase Marek Matějovský. Tito kluci toho mají hodně za sebou a byla pro mě čest si s nimi zahrát.
Po poměrně úspěšném působení v Karviné jsi přestoupil do Mladé Boleslavi. Jak k tomuto přestupu došlo?
S Mladou Boleslaví jsem byl v kontaktu již delší dobu, vše se domluvilo ale až po skončení smlouvy v Karviné.
Bereš tento přestup jako posun dopředu?
Určitě ano, dá se říct, že celou dosavadní kariéru jsem vlastně hrál o záchranu. S Boleslaví jsou ty cíle určitě vyšší a tlak na výsledky větší. Určitě je to krok dopředu.
V Karviné jsi byl klíčovou postavou, v Mladé Boleslavi si však budeš muset svou pozici vybojovat. Jaké bylo sžít se s novou úlohou v týmu?
Je to určitě náročnější a pracuji na tom. Určitě tam jsou ještě rezervy, ale snažím se být co nejvíce prospěšný týmu, ať už přihrávkami nebo góly.
Jak ti ve srovnání s Karvinou nebo Bohemians vyhovuje herní styl Mladé Boleslavi?
Rozestavení je jiné a je to více ofenzivní. S útočníky je jednodušší hrát, prakticky jakýkoli balón, který dostanou do vápna, promění v gól.
Máš nějaké fotbalové sny?
Nejraději bych si zahrál v Liverpoolu, ale to je samozřejmě sen, který se mi asi nikdy nesplní. V týmu bych si vždy chtěl zahrát se Stevenem Gerrardem a nyní s Cristianem Ronaldem.
Co pro tebe znamená fotbal?
Fotbal pro mě znamená radost ze hry, snažit se vyhrát každý zápas a dělat radost druhým.
Co pro tebe znamená gól?
Gól pro mě znamená obrovské emoce. Je to něco krásného a vždycky z toho mám velikou radost.
Další příběhy
Vladimír Táborský
Bezvadně mi to skočilo a já míč napálil tak, že zapadl pod břevno
Za áčko Sparty nastoupil poprvé proti Bohemians na Slavii, zahrál si i za Duklu. Expert na pražská derby Vladimír Táborský, někdejší obránce a reprezentant, zažil také ligový triumf – jako hráč i trenér. „Jakého úspěchu v kariéře si nejvíc vážím? Vždycky se říká, že nejvíc je národní mužstvo – lvíček. Já jsem za něj sice hrál, ale bohužel jsem se nedostal na mistrovství světa v roce 1970. Těsně před tím jsem byl na operaci s kolenem a nemohl jsem do Mexika jet,“ lituje Táborský.
Radek Sňozík
První ligový gól byl zároveň poslední
Když Radek Sňozík v deseti letech začal s fotbalem, rovnou si to namířil k trenérovi gólmanů – a branku už neopustil. Dlouholetá jednička Bohemians 1905 přesto dokázala jeden ligový gól vstřelit. „Byl první a zároveň poslední,“ vzpomíná na dávnou penaltu proti Zlínu. „Povedlo se mi to v Ďolíčku, který miluju. Navíc na bránu u kotle.“
Jakub Mareš
Nejvíc si cením toho, že jsem se nikdy nevzdal
Zkušený útočník Jakub Mareš vystřídal v průběhu své kariéry devět různých klubů. Aktuálně bojuje o udržení nejvyšší ligy v Teplicích, kde celou svou fotbalovou cestu odstartoval. Jaká je celá jeho fotbalová cesta?
Karel Piták
Nejdůležitější gól jsem dal Valencii
Třikrát vyhrál rakouskou ligu, za Salzburk se trefil i v boji o Ligu mistrů s Valencií. „Doma jsme 1:0 vyhráli,“ ohlíží se Karel Piták, momentálně záložník Slavie. „Patrik Ježek centroval a já jsem to tam pěkně trefil. Hodně důležitý gól, asi můj nejdůležitější. Ale u nich jsme to bohužel nezvládli,“ lituje evropský šampion do 21 let z roku 2002.