Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Robert Vágner

Po titulu jsme couvali z dálnice

S fotbalem začínal v Lokomotivě Plzeň a po roce přešel do Škody Plzeň. V roce 1995 přestoupil do SK Slavia Praha. V roce 1997 dal v dresu Slavie v zápase proti Uherskému Hradišti 4 branky a přispěl k vysokému vítězství 9:1. Stal se druhým čtyřgólovým střelcem v historii samostatné české ligy (po Josefu Obajdinovi).

Později hrál za FK Teplice, v Maďarsku za Újpest FC, jednu sezónu za německý bundesligový tým FC Energie Cottbus, znovu se vrátil do Maďarska do Ferencvárosi TC.

V roce 2005 se vrátil do mateřského týmu FC Viktoria Plzeň. Po jedné sezóně odešel do druhé řecké ligy a pak do nižší německé soutěže. V letech 1995 a 1999 nastoupil dvakrát v přátelských utkáních za reprezentaci, v reprezentaci do 21 let nastoupil k 6 utkáním a dal 1 gól.

V lize odehrál 230 utkání a dal 54 gólů.

 

Další příběhy

Miroslav Baranek

Dávat góly častěji a život by byl krásnější

Zahrál si bundesligu za 1. FC Köln, vystřídal několik domácích klubů, ale nejsilnější vztah si bývalý záložník Miroslav Baranek vytvořil ke Spartě, kde vyhrál pětkrát ligu a teď je vedoucím A-týmu. „Odmala jsem si dal cíle, které byly mým snem. Chtěl jsem hrát v ligovém týmu, dát první ligový gól, nastoupit za reprezentaci a hrát evropské poháry,“ popisuje. „Všechno se mi splnilo.“

David Lafata

Svůj nejkrásnější gól jsem dal Jablonci nůžkami

Mezi současnými střelci působí sparťanský útočník David Lafata jako zjevení. Se 199 góly vyšplhal až na dělené třetí místo v Klubu ligových kanonýrů za dávnými šutéry Bicanem a Kopeckým. Jak vzpomíná na jubilejní stý zásah? „Padl v Liberci. Děláme si v šatně srandu, že mi na ní shodou okolností přihrával Lukáš Vácha, protože se mu nepovedla rozehrávka. Díky tomu jsem šel sám na bránu,“ směje se.